VĚTEV BIOLOGICKÉHO SYSTÉMU SMĚŘUJÍCÍ K PAVOUKŮM

Systematika přírody prochází nepřetržitým vývojem. Tak jak jsou postupně vědecké poznatky doplňovány a zpřesňovány, mění se i "strom života". Dříve používané "klasické" kategorie již nestačí pojmout výsledky prudkého rozvoje genetiky a fylogenetiky v posledních desetiletích. Z těchto důvodů je třídění živých organismů problematické, stírají se (nebo překrývají) pevné hranice mezi jednotlivými skupinami, některé skupiny zanikají a ponechávají tak prostor vzniku skupinám novým. Různé zdroje poskytují nejednotné informace nejen podle hypotéz a teorií na jejichž základě staví, ale také podle stupně zahrnutí moderních vědeckých poznatků.

Třídění organismů zde, vychází z více zdrojů a až na výjimky je podáno se snahou dodržet zásadu tvoření skupin podle monofyletického (zahrnujícího společného předka) původu. Další změny v klasifikaci lze ovšem díky výše zmíněnému rozvoji očekávat již v nejbližší budoucnosti.

Vitae [Biota]

Flóra, fauna a ostatní živé organismy.

DOMÉNY:

Eukaryotae [Eukarya, Eukaryota] — Whittaker & Margulis, 1978

Eukaryotní organismy jsou tvořeny buňkou nebo buňkami obsahující membránové organely jako mitochondrie, Golgiho aparát, soustavy vzájemně propojených miniaturních kanálků, vakuoly (lyzosomy nebo plastidy).

NADŘÍŠE:

Metakaryota

Podle jiného pojetí se s kategorií doména nepracuje. Skupiny v tomto schematu označené za domény jsou posunuty o úroveň níže jako nadříše a rozdělení na Archeozoa a Metakaryota je vypuštěno, přičemž Archeozoa jsou zařazeny jako jedna z říší.

ŘÍŠE:

---

Animalia [Metazoa, Polycytozoa] — Linnaeus, 1758

Mnohobuněčné heterotrofní (odkázané svojí výživou na organické látky připravené jinými organizmy) organismy, které se na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu.

PODŘÍŠE:

Eumetazoa [Epitheliozoa] — Butschli, 1910

Praví mnohobuněční živočichové. Skupina živočichů, která vznikla odštěpením houbovců (Porifera).

ODDĚLENÍ:

Triblastica [Bilateria] — Hatschek, 1888

Skupina živočichů, jejichž buňky lze odvodit od tří zárodečných lupenů. Tělo mají bilaterálně souměrné, pouze druhotně dochází ke změnám. Formuje se ventrální (brišní) a dorsální (hřbetní) strana. Vyvinuté jsou: gangliová nervová soustava koncentrovaná do přední části těla, průchodná trávicí soustava, cévní a dýchací soustava, pohybové orgány, kutikula a vnitřní skelet, pohlavní a kopulační ústrojí.

PODODDĚLENÍ:

Protostomia [Gastroneuralia, Protostoma]

U většiny je na předním konci těla vytvořena hlava. Tělo je rozlišeno na hřbetní a břišní stranu. Vedle ústního otvoru se u většiny z nich vytváří na opačném konci těla anální otvor.

INFRAODDĚLENÍ:

Ecdysozoa

Nově vytvořená skupina živočichů s několikavrstevnou kutikulou, která se během růstu svléká a je nahrazována novou. Další společné znaky jsou nepřítomnost pohybových bičíků a mozek tvořící prstenec kolem hltanu, který má nejčastěji třídílnou stavbu.

ŘADY:

Panarthropoda

Skupina živočichů s přítomností kráčivých končetin s drápky, s ventrální nervovou soustavou a článkovaným tělem.

KMENY:

Arthropoda — Burmeister, 1843

Vnější opěrný systém tvořený chitinovou kutikulou. Tělo rozdělené na hlavu (cephalon), hruď (thorax) a zadeček (abdomen). Svaly uchyceny na vnější kostru. Kráčivé končetiny na hrudní části těla. Ostatní končetiny zaniklé, nebo přeměněné na tykadla, makadla, kusadla, čelisti, klepítka apod.

PODKMENY:

---

Chelicerata — Lang, 1888

TŘÍDY:

Arachnida — Cuvier, 1812

PODTŘÍDY:

Dromopoda

ŘÁDY:

---

Micrura

ŘÁDY:

---