GALERIE PAVOUKŮ
Araneus quadratus — křižák čtyřskvrnný
autor původní fotografie: © aranearium.cz
Popsal: Clerck, 1757
Čeleď: Araneidae — Křižákovití
Rozměr: ♀ — 20 mm, ♂ — 9 mm
Rozšíření: Evropa, Asie
Rozšíření v ČR: ano
Prostředí: křoviny, louky, otevřené vlhké lokality s vyššími bylinami, často ale také na suchých trávních a podél cest
Charakteristika:
Na první pohled je tento druh nápadný neobyčejně mohutným tělem. Předohruď bývá světle hnědá až bělavá s tmavým podélným, dopředu se rozšiřujícím pruhem. Na předním konci je pruh přitom o něco širší, než oční pole ohraničené čtyřma středníma očima. Zbarvení zadečku je proměnlivé, od žlutavě bílého nebo zelenavého přes hnědou a oranžovou až po vínově červenou. Téměř vždy je patrná bílá kresba tvořená čtyřmi příčně ležícími skvrnami. Zadní pár je od sebe více vzdálen než přední, takže všechny čtyři skvrny tvoří lichoběžník. Tento vzorek může být ještě doplněn podlouhlými skvrnami ve středu hřbetní strany, které potom jako u křižáka obecného Araneus diadematus s předním párem skvrn vytvářejí kříž. U velmi světlých jedinců je tato kresba téměř neznatelná. Období dospělosti: červenec/srpen až říjen, o něco dříve než křižák obecný Araneus diadematus.
Způsob života: Tento druh křižáka si spřádá sítě těsně nad zemí, do výše 50 cm. Síť je zavěšena na silnějším nosném vláknu, má asi 20 paprsků, mezery mezi spirálními vlákny jsou 4-5 mm. Vedle sítě se nalézá kupolovitě klenutý, hustě utkaný úkryt. V němž se pavouk zdržuje přes den. S lapací sítí je spojen signálním vláknem a tak informován o veškerém dění v síti. Ráno a časně večer jej však můžeme najít uprostřed sítě. Po zachycení kořisti pavouk rychle přiběhne, aniž se však přitom dotkne lepivých lapacích vláken. Běží jen po paprscích ke kořisti, kousne ji jedovými klepítky a nakonec přenese do úkrytu, kde ji tráví. Za několik dní síť v ranních hodinách opravuje. Nejprve sežere stará vlákna. Pak se z nosného lanka spustí po vlákně, jež vypouští za sebou, a vytvoří tak první paprsek, který dole upevní na vegetaci. Před natažením dalších paprsků ještě vytyčí rámovými vlákny vnější obvod sítě. Potom pavouk napíná od středu prvního paprskového vlákna další paprsky a upevňuje je na rámová vlákna až je počet paprsků úplný. Konečně zhotoví střed sítě z hustě upředených vláken a od centra směrem k periferii začne tvořit pomocnou spirálu, která nenese kapky lepu. Tato spirála složí pouze ke stabilizaci sítě. Při následujícím nanášení hustší lepkavé lapací spirály (od vnějšího okraje do středu) starou spirálu odstraňuje.
Rozmnožování: Proces námluv a páření se velmi podobá chování křižáka obecného (viz podrobnějsí popis pod lat. názvem: Araneus diadematus). Mláďata se však líhnou na jaře a dospívají ještě v témž roce.