aranearium.cz

SNOVACÍ BRADAVKY

Pro výrobu vláken tak vynikajících vlastností jaké umí spřádat pavouci lze použít jen takový nástroj, jakým jsou snovací bradavky. Jsou tím nejdůmyslnějším zařízením pro tvorbu vlákna mnoha účelů. Dovednost, kterou člověk jen stěží dokáže napodobit, pavouci zvládají od pradávna. Snovací bradavku lze přirovnat k trysce, skrz kterou je vystřikována snovacími žlázami vyprodukovaná tekutá polymerová látka, která na vzduchu tuhne v pružné a pevné vlákno. Jako zmíněné trysky zde slouží velké množství spigotů, tj. trnům nebo silnějším chlupům podobných útvarů na konci bradavek. Změna vlastností vlákna (průměr, pevnost, pružnost apod.) se děje pomocí uzavírání a otevírání přívodů z různých druhů snovacích žláz.

Spigoty © Dennis Kunkel Microscopy, Inc.

Vývoj snovacích bradavek lze pozorovat již od nejprimitivnějších pavouků podřádu sklípkošovití (Mesothelae, Liphistiomorphae). Sklípkoši neprodukují mnoho druhů vláken, ani netkají žádné lapací sítě. Jejich použití pavučiny se omezuje na prosté vystýlání svého sklípku a vytvoření kokonu. Samci navíc (stejně tak jako samci ostatních podřádů) tkají pavučinovou síťku, pomocí níž přemisťují své sperma z pohlavního orgánu do bulbu. Čtyři páry snovacích bradavek sklípkošů jsou umístěny uprostřed břišní strany abdomenu.

Poloha snovacích bradavek - Liphistiomorphae

Pavouci podřádu sklípkanovití (Mygalomorphae, Therapsomorphae) mají 2 - 3 páry 3 - 4 článkových snovacích bradavkek umístěny na konci abdomenu. Toto umístění umožňuje pavoukovi lepší manévrovatelnost při tkaní vystýlky. Sklípkani i sklípkoši mají podobný způsob života, proto je i použití typu vláken podobné.

Poloha snovacích bradavek - mygalomorphae

Dvouplicní, nebo také praví pavouci (Araneomorphae), mají stejně jako sklípkoši snovací bradavky umístěné na konci abdomenu. Tito vývojově nejvýše postavení pavouci mají natolik odlišný způsob všech svých činností (jak od ostatních obou podřádů, tak i mezi sebou), že uspořádání ani použití snovacích bradavek není jednotné. U některých čeledí je navíc vyvinuto tzv. kribelum, tedy snovací políčko, jež svými vlastnostmi tuto rozmanitost dále rozšiřuje.