MIMIKRY
Mimikry jsou v pavoučím životě zcela běžná záležitost. Ať už jde o zbarvení, kresbu, tvar nebo i způsob bohybu a chování, jsou mimikry každodenní ochranou před predátory a pomocí při lovu kořisti. Forem je mnoho a nápaditost přírody téměř nekonečná. Ochrana i agrese splývá v jedno a mnohdy je těžké rozhodnout, jaká část v tom kterém případě právě převažuje.
Ochranné mimikry
Typickými součástmi ochranných mimikry jsou barvy a kresba těla, zajišťující dokonalé splynutí s okolním prostředím. Pavouk v nehybné poloze je pro své přirozené nepřátele jen těžko viditelný.
Před pikolou, za pikolou...
Pavouci bývají oblíbenou ptačí potravou. Jsou pro ně chutným a hodnotnou bílkovinou oplývajícím soustem. Křižák obecný - Araneus diadematus na obr. 1, je výrazně zbarvený a zdálo by se, že i dobře patrný pavouk. Schoulený v květenství kopřivy je natolik nenápadný, že ho může zpozorovat snad jen bystré oko dravce. Avšak jak známo, orel much nelapá.
Křižák zelený - Araniella cucurbitina na obr. 2, vyrušen focením ihned opustil lapací síť a uchýlil se do bezpečí svému zadečku podobným květům, zřejmě již pro tento účel předem vyhlédnutým.
Další z křižáků - Poltys illepidus na obr. 3, tráví čas na větvi podoben suchému pupenu, tedy soustu nijak zajímavému.
Jsem to, co předstírám...
Batesovo mimikry je název pro velmi originální způsob jak se ochránit. Znamená to napodobení tvaru něčeho nevábného, pro jídelníček nevhodného. Často to jsou ptačí výkaly a podobné nechutnosti.
Ukrýt je třeba nejen sebe, ale i kokon nebo vstup do sítě. Pomůckou proto je natahání materiálu do pavučiny, který pak vypadá jako změť lístků a větviček, kde se pavouk ukryje často i s kokony. V tomto jsou mistři např. křižáci rodu Cyclosa nebo křižák štíří - Arachnura scorpionoides, který sám svým zadečkem připomíná suchý list. Sklípkani dokáží víčko svého sklípku maskovat materiálem k nepoznání od okolní půdy.
Zvláštní, i když ne zcela ojedinělou formou je napodobování jiného tvora. V tomto vynikají skákavky mravenčí - Myrmarachne formicaria předstírající tvarem těla mravence, jejichž kousnutí se lecjaký tvor obává.
Agresivní mimikry
Podobné způsoby, avšak pro jiný účel skýtají mimikry agresivní - útočné. Tak jako podobnost s mravenci pomáhá jak před nepřáteli ukrýt, tak mravence lovit, stejně tak zbarvení těla dokáže ochránit i skrýt před kořistí zároveň.
Běžník kopretinový - Misumena vatia na obr. 4 - jak chameleon změní barvu podle barvy květu na kterém číhá a překvapený nektaruchtivý hmyz nemá šanci. Vpravdě - trvá mu to celých 24 hodin.
Od lesa na to jde ostník pavoukožravý - Ero furcata. Navštěvuje sítě snovaček tváříce se jako nápadník, charakteristickým poklepáním přiláká samičku, kousne ji do nohy a následně na roztoužené oběti hoduje. Je taková podlost ještě vůbec součást mimikry?